Janské Lázně - ubytování v lázních u ski areálu Černé hory

Janské Lázně jsou jediným významným lázeňským střediskem na české straně Krkonoš a leží 519 m n.m.

Janské Lázně - toto lázeňské městečko s nevšední historií, na úpatí Černé hory (1299 m n. m), si získalo věhlas v celém světě úspěšnou léčbou především nemocí pohybového ústrojí.  Město Janské Lázně se díky nově vybudovaným lanovkám na Černé hoře, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se stalo i špičkovým sportovním a rekreačním střediskem.

Pro starší občany a rodiny s dětmi je k dispozici lázeňská promenáda, Kolonáda, lze podnikat výlety v místě i do okolí. Vrcholek Černé hory, který je spojen s městem Janské Lázně kabinovou lanovou dráhou, je v létě oblíbeným východiskem cykloturistických i pěších tras.

Janské Lázně –  pro turisty a rekreanty.

V Janských Lázních - je nový krytý bazénový komplex s venkovními vířivkami na terase (otevřený i pro veřejnost). Mléčná farma SOSNA Vlašské boudy - křižovatka cest Velká Úpa - Černá hora - Pec pod Sněžkou chov dobytka, koní, zpracování mléka, prodej mléčných výrobků (jogurty, ochucené mléko + domácí koláče a buchty), konzumace při posezení za domem.

U Janských Lazní je pro návštěvníky otevřena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je dlouhá 16 km a je vedena po lesních cestách Světlé a Černé hory. Trasa vám nabízí překrásné pohledy na hlavní krkonošský hřeben s jeho dominantou - Sněžkou. Ideálním nástupním místem je horní stanice lanové dráhy. Využijete-li k přepravě nové lanovky Černohorský expres, vyhnete se tak stoupání v délce 6 km a převýšení 600 m, využívá se v zimě pro lyžování pro ski areál Černá hora.

Pro pěší návštěvníky je v letní sezoně otevřena Naučná stezka černohorské rašeliniště. V okolí Jánských Lázní mohou pěší návštěvníci navštívit vycházkovou trasu Klausový důl cca 200 m za Penzionem Martin Janské Lázně, dále pak jansko - lázeňské stezky na Středním hřebenu a v Rudolfově údolí.

Historie Janských Lázní

Trutnovský kronikář Simona Huttl zapsal, že byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku: dne 6. června roku 1006.

První využívání pramene bylo ryze praktické. Termální voda pramenu JANSKÉ LÁZNĚ sloužila k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu, který byl postaven v blízkosti pramene.

První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy majitel panství Zilvar ze Silbersteinu zde nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Byl to dřevěný objekt vystavěný nad pramenem. Roku 1485 byla u pramene postavena budova k ubytování. V roce 1495 vyhořel zmiňovaný hamr a na jeho místě byl postaven mlýn. Roku 1621 vymřel rod Silbersteinů a císař zkonfiskoval panství Vlčice, ke kterému Janské Lázně patřily, za protihabsburský odboj posledního majitele a předal je do vlastnictví Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství s Janskými Lázněmi do zástavy.

V roce 1673 byl poblíž pramene položen základní kámen ke kapli svatého Jana Křtitele. Roku 1675 se koupí stal majitelem Janských Lázní Jan Adolf, kníže Schwarzenberg, který v roce 1677 dal základ dnešnímu lázeňskému místu tím, že dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil Dr. Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene.

Janské Lázně se rozvíjely. V roce 1685 byly v místě 22 domy, mlýn, hostinec a lázeňský dům. Pak však začala sedmiletá válka mezi Rakouskem a Pruskem, která se sice Janským Lázním vyhnula, ale panství bylo rabováno válčícími vojsky, a to se neblaze projevilo na jeho stavu.

Značná vzdálenost od vlčického panství - od ostatního Schwarzenbergského majetku působila potíže. Proto roku 1788 využil kníže Jan Nepomuk příležitosti a vyměnil je za klášterní statky ve Zlaté Koruně a Borovanech v jižních Čechách. Tak se Janské Lázně - Černá hora dostaly do církevního fondu spravovaného císařským dvorem. Roku 1790 získal Janské Lázně od fondu obchodník lněným zbožím František Theer z Hostinného povýšený na svobodného pána ze Silberštejnu.

Roku 1868 přešly lázně do majetku Hugo Wiharda z Libavy a téhož roku do vlastnictví továrníka Steffana taktéž z Libavy. Janské Lázně se rozšiřovaly a roku 1881 byly povýšeny na městys. Roku 1902 koupila lázně obec. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením, pozemky a prameny akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Janských Lázní.

Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. V roce 1935 dochází k zavedení léčebné metody stavů po dětské obrně podle amerických lázní Warm-Springs. Za druhé světové války sloužily Janské Lázně jako vojenské lazarety a ubytovny pro utečence ze ztracených území.

Po skončení války získaly Janské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. V rámci Marshalova plánu mělo dojít k vybudování nového lázeňského komplexu. Po událostech v únoru 1948 však z politických důvodů k tomu nedochází, i když již bylo započato s některými výkopovými pracemi. V tomto období se změnily některé hotely a pensiony v odborářské zotavovny, kde se ročně rekreovalo mnoho pracujících.

Došlo ke sloučení bývalé obce Černá Hora s Janskými Lázněmi. Roku 1965 byly Janské Lázně povýšeny na město. V roce 1977 byl uveden do provozu televizní vysílač na Černé hoře a roku 1980 nová kabinová lanovka na vrchol Černé hory. Téhož roku byla otevřena dětská léčebna Vesna. V roce 1982 bylo vytvořeno nové lázeňské centrum, které bylo napojeno na starou kolonádu.

Po změně státního režimu v roce 1989 přešly některé hotely a penziony do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem. Největší stavbou tohoto období je výstavba areálu Obchodní akademie pro tělesně postižené, uvedeného do provozu v roce 1994.

Janské Lázně jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí, ale nejsou pouze lázeňským střediskem. Jsou střediskem sportovním a rekreačním. Je zde možno provozovat řadu sportů jak letních tak zimních s možností návštěvy mnoha turisticky unikátních míst v nedalekém okolí.

Poslední nově postavený objekt, zkolaudovaný 15.12.2005 a v provozu od začátku roku 2006 je Penzion Martin *** v horní části Janských Lázních. Byl vystavěn na původním půdoryse objektu – roubenky z roku 1892, ke kterému byla v 19. století postupně přistavěna další část pro ubytování. Původní objekt z důvodu špatné statiky základů nebylo možné zachovat.

V roce 2005 v květnu byl původní objekt v Janských Lázních zbourán, zůstal poze sklep s klenbou, který byl obestavěn novými základy. V červnu 2005 byla započata stavba nového objektu. Stavbu prováděla ke spokojenosti investora firma Letostav s.r.o. Letovice. Bazén s protiproudem a perličkou na schodech instalovala firma Albion – výroba bazénů. Moderní vybavení kuchyně provedla firma Gastpro Trutnov, která instalovala vybavení v nerezu dle vysokých nároků Evropské unie. Vodoinstalace, ústřední vytápění a parní technologie pro ohřev provedla firma KTS-montáže s.r.o., Elektroinstalace firma Mat-el s.r.o. Stavba nyní slouží pro ubytování v Janských Lázních s nabídkou vysoké kvality ubytování v atraktivním místě Krkonoš, ski areálu a lázní - na úpatí Černé hory - Janské Lázně.